Evropa stárne a s ní i zaměstnanci. Je třeba se připravit, míní Brusel

Evropa stárne a s ní i zaměstnanci. Je třeba se připravit, míní Brusel

Evropa je jediným kontinentem, kde žije více lidí starších 65 let než těch mladších 15 let. World Economic Forum uvádí, že věkový medián “starého kontinentu” se v tuto chvíli rovná 42 letům. To znamená, že tu žijí stejně početné skupiny lidí mladších i starších 42 let.

V Severní Americe je přitom medián 35 let, v Asii pak 31 let. Zdaleka nejmladší populaci má Afrika, její medián odpovídá dokonce 18 rokům.

V Evropské unii předloni vykazovaly nejvyšší podíl starých lidí nad 65 let Itálie (22,6 procenta) a Řecko (21,8 procenta), popsal Eurostat. V Česku tvořili 19,6 procenta. Seniorů navíc bude v unii dále přibývat. Loni tvořila skupina 65+ pětinu populace, Evropská komise odhaduje, že v roce 2050 to bude 29 procent.

Důvodů, proč Evropa stárne, je několik. Lidé žijí déle, předpokládaný věk dožití v EU je 81 let. Evropské matky také rodí méně dětí a později. 

A stárne také Česko – už od 80. let minulého století. Průměrný věk obyvatele se jen mezi lety 2008 a 2018 zvýšil o dva roky na 42,3 roku. Zvyšuje se věk dožití, věk odchodu do důchodu i věk prvorodiček. Do “kritického” věku 50+ se dostávají silné ročníky.

Podíl obyvatel Česka ve věku 65+ se mezi lety 2008 a 2018 zvýšil o 4,6 procenta. Úřad práce ke konci loňského roku evidoval celkem 251 532 uchazečů o zaměstnání. Z toho 59 393 tvořili lidé starší 50 let.

Staří lidé odvádějí méně práce, tvrdí předsudky

Stárnutí evropské populace se významně promítne do evropské společnosti i ekonomiky. Státy budou muset dávat více peněz na penze i do zdravotnictví. Lidé 50+ budou výhledově tvořit těžiště zaměstnanosti.

Potíž je, že nejsou pro zaměstnavatele tak atraktivní skupinou jako mladší ročníky. Evropská hospodářská komise OSN (UNECE) v této souvislosti definuje ageismus coby “stereotypy, předsudky a diskriminaci lidí na základě jejich věku”.

Nejčastější stereotypy říkají, že starší lidé neovládají moderní technologie, neumí se přizpůsobovat nebo odvádějí méně práce.

“Nemáme starší zaměstnance ‘rádi’, a tak často nedostanou vůbec příležitost. Ale na našeho staršího kolegu, který vždycky poradí, nedáme dopustit. Když starší lidi v týmu máte, vidíte, že obavy personalistů jsou zbytečné, že to není o věku, ale o osobnosti, motivaci, schopnostech. Na trhu práce se ale díky osvětě a stárnutí populace a aktuálně velké poptávce po pracovní síle situace pomalu zlepšuje,” řekla loni v rozhovoru pro Aktuálně.cz socioložka Lucie Vidovićová, která se problematikou ageismu dlouhodobě zabývá.

Desítky miliard na podporu

Hlavním evropským nástrojem na podporu zaměstnanosti v regionech je Evropský sociální fond, který lidem pomáhá při vstupu na trh práce a usiluje o rovné příležitosti pro všechny, včetně ohrožených skupin na trhu, mezi něž patří právě lidé 50+. Mezi lety 2007 a 2010 našlo s jeho pomocí podle Bruselu do šesti měsíců práci na 2,4 milionu lidí.

V letech až 2020 vyčlenila EU na Operační program Zaměstnanost (OP Z) 56 901 274 220 korun.

Na dotace v oblasti zaměstnanosti a sociálních služeb v letech 2014 až 2020 dosáhlo přes 5300 projektů z Česka. Včetně těch, které zlepšují zaměstnatelnost starších osob. Podporují jejich motivaci, zvyšují jejich digitální gramotnost, učí je lépe komunikovat.

Video: Stáří nemá hodnotu, přestaly fungovat rodiny, o naše rodiče se starají cizí lidé, říká Hrabě

Podívejte se, jak Evropa stárne. Brusel se připravuje na nápor starších pracovníků.

Nechte odpověď